Po 30 letech – 1947, 1948 atd.

V roce 1947 měla Společnost přes 2700 členů. Oslava 30. výročí založení Společnosti se odehrála ve Slovanském domě, účastnilo se jí 274 členů. Ohlas měla řeč Františka Linka – rada mladým lidem, jak postupovat při astronomické činnosti. Politické poměry po válce se dotkly i společenství astronomů. Už v roce 1945 najdeme v Říši hvězd [ŘH 26, 1. 7. 1945, 30] sdělení o vzniku revolučního výboru Československé astronomické společnosti. Odtud dále citujme:

„Podle revolučního principu měl pouze tři členy: Luisa Landová-Štychová, Karel Čacký, Jaroslav Vlček. Revoluční výbor těsně spolupracoval s Ing. Václavem Boreckým, který však o existenci revolučního výboru nevěděl”.  

Krátce po zřízení tohoto výboru došlo ke společné schůzi revolučního a správního výboru – 22. května 1945 – 15 členů výboru, 4 náhradníci, 2 revizoři účtu, administrátor František Kadavý a Luisa Landová-Štychová. Nedostavili se Vincenc Nechvíle a Josef Klepešta, omluvil se dopisem, v němž oznámil, že vystupuje ze správního výboru. Klepeštova resignace nebyla přijata. V dubnu 1948 Luisa Landová- Štychová žádala očistu v řadách členů a poté do ŘH psala revoluční články. Předsedou Společnosti se stal osvětový referent Národního výboru hl. m. Prahy Otakar Jaroš. Odtud také plynula finanční podpora oprav hvězdárny (483 000 Kčs).  Ministerstvo školství přispělo částkou 130 000 Kč. Řada lidí se přizpůsobila atmosféře doby. Hvězdárna měla v tomto období podporu magistrátu pro svůj rozvoj.

Po deseti letech si František Kadavý (1896-1972), který se stal  členem Společnosti již v roce 1922 a v těchto obtížných letech vedl hvězdárnu na Petříně, chválí: zlepšilo se vybavení hvězdárny. Hvězdárna získala 3 vědecké síly.  Počet lidových hvězdáren v Československu vzrostl ze čtyř na třicet. Našim obětavým předkům se dařilo naplňovat účel spolku: sdružovat všechny přátele vědy hvězdářské i z kruhů laických ke vzájemné podpoře v pěstování této vědy. Podařilo se jim i zřídit „lidovou observatoř astronomickou” a opatřit ji přístroji. Zato jim patří dík.

Uzavřeme slovy autora úvodníku prvního čísla Říše hvězd (1920):

Založení České astronomické společnosti v roce 1917 bylo prvním krokem, kterým mělo být navázáno spojení mezi všemi, kdož milují astronomii. Osamělí hvězdáři se stali články organizace, v níž se mohou jednotlivé složky navzájem doplňovat: vědec
s matematickým vzděláním vedle řady pozorovatelů, majících vroucí lásku a vytrvalost
k pozorování hvězdného nebe.   

 

© 2012, Alena Šolcová