Válečná léta

V roce 1938 byla nad Petřínem k vidění nádherná polární záře. Společnost měla tehdy 839 členů a během války jejich počet vzrostl na 2617. V roce 1938  byly na Valné hromadě změněny stanovy a Společnost byla na krátkou dobu  přejmenována na Československou astronomickou společnost v Praze. Pro povzbuzení odborného astronomického bádání byla udělována v letech 1938-1949 Cena Fr. Nušla. (Cena je od roku 1999 opět obnovena.) 

Roku 1941 opustil Společnost  Jaroslav Štych (13. 11. 1881 – 4. 1. 1941). Pamětní deska a urna s popelem je dodnes umístěna na Petříně ve sloupu hlavního dalekohledu.  Josef Klepešta vzpomínal na jeho působení takto: Práci pro národ nepředstíral, ale konal, ([3], 113). Podobně jako J. Štych má na hlavním sloupu pamětní desku  (a uvnitř sloupu urnu) též Karel Anděl.

Dne 22. 1. 1942 byl zatčen gestapem v západní ondřejovské kopuli Rostislav Rajchl, pozorovatel proměnných hvězd a historik. Strávil zbytek války v koncentračním táboře a po osvobození přivedl zástup vězňů z Zwickau přes Krušné hory do Karlových Varů. V Praze pak vedl později stavbu planetária a věnoval se zejména pozorování umělých družic. ([8], 248).  

Na petřínské hvězdárně byl nařízen německý výklad. V době, kdy bylo nařízeno zatemnění, byla podle vzpomínek O. Hlada obloha  jako v Tatrách.  V roce 1943 však byla zastavena činnost většiny sekcí. V roce 1944 mohla být činnost obnovena, přednášky a setkání  astronomů se převážně konala v Lékárnickém domě v Malé Štěpánské č. 13. V únoru 1945 byla západní polovina hvězdárny na Petříně obsazena německou Luftwaffe. Byli to radiotelegrafisté.

© 2012, Alena Šolcová