Co jest s hvězdárnou Štefánikovou?,

zeptal se pan Anděl na této Valné hromadě roku 1925 (viz [7]). Otázka byla na místě, protože stavba hvězdárny byla prvním cílem zakládajících členů Společnosti. V roce 1919  byl založen Fond Lidové hvězdárny Štefánikovy, jeho předsedou se stal básník Josef Svatopluk Machar. V prvních představách měla být použita bašta č. IV na Petříně. Dalším projektem byl výstavba Lidové hvězdárny v Riegrových sadech. Toto místo však obsadili Sokolové. Důležitou podporou stavby byl příspěvek T. G. Masaryka na pořízení dalekohledu – 20 000 Kč. Na projektech se významně podílel Ing. Josef Záruba-Pfeffermann, člen zakladatelského kroužku. Podal velkorysý návrh stavby hvězdárny, který se však v takovém rozsahu neuskutečnil. Také navrhoval a konstruoval dalekohledy. Vytvořil i spektrograf s užitím rotační plochy kardioidy. Dodnes můžeme pozorovat jeho  dalekohledem v pražských Ďáblicích.

Hvězdárna byla nakonec vybudována na Petříně při Hladové zdi ze 14. století a slavnostně otevřena 24. června 1928. V roce 1929 po jejím otevření veřejnosti ji navštěvovaly nejen jednotlivci, ale také různé společnosti, např. se ve zprávách Společnosti dozvíme o návštěvě Federace strojvůdců. Stavba kopulí byla dokončena až v roku 1930. Před druhou světovou válkou nesla název Lidová hvězdárna Štefánikova. Pozdější časté změny názvu se ustálily na dnešním pojmenování Štefánikova hvězdárna.

Muž, který položil otázku, Karel Anděl  (1884-1948), se věnoval kartografii měsíčního globu. Strávil mnoho tisíc hodin skloněn nad fotografiemi a kresbami. V roce 1926 vydal v nákladu  800 výtisků mapu Měsíce – (Mappa selenographica). Jeho dílo připomíná měsíční kráter Anděl. František Kadavý vzpomíná, že k astronomii Anděla připoutal Maškův překlad Newcombovy Astronomie pro každého.

Znalcem Měsíce byl také MgPh. František Fischer, který si zřídil soukromou hvězdárnu v Praze- Podolí a pracoval zde samostatně.  

© 2012, Alena Šolcová