1. Jaroslav Zdeněk vedl Společnost od jejího založení 8. prosince 1917 do roku 1919. Když přijal předsednictví, bylo mu již 80 let.

2. Jeho roli pak převzal JUDr. Kazimír Pokorný a ujal se Společnosti na další tři roky od roku 1919 do 19. dubna 1922.

3. Třetím předsedou byl profesor František Nušl (19. dubna 1922 do 22. dubna 1948). Nušl vedl Společnost po více než čtvrt století. Kromě toho byl také v letech 1925-1930 předsedou Jednoty českých matematiků a fyziků.

_________________________________________________________________________

Jaroslav Zdeněk (1837-1923)  byl skutečně důstojným představitelem Společnosti.  Skromný bělovlasý kmet s dlouhým bílým plnovousem účelně užíval svých zkušeností organizátora.

Narodil se 3. dubna 1837 v Praze. Otec byl správcem zemské porodnice. Jaroslav brzy osiřel. Jeho poručníkem se stal  strýc  Josef Wenzig, tehdy profesor stavovské reálky, později první ředitel první české reálky. Po studiu na německé polytechnice v letech 1857-1860 a pěti letech vyučování na německé reálce v roli suplenta složil v roce 1864 Jaroslav zkoušky učitelské způsobilosti pro vyučování na reálkách v oboru  deskriptivní geometrie a strojnictví. Poté byl dalších pět let  (1865-1870)  profesorem na gymnáziu v Prachaticích. Dva roky byl ve stejném okrese školním inspektorem pro české školy. V roce 1870 byl jmenován hlavním učitelem (profesorem) na českém ústavu pro vzdělání učitelů v Praze. Zde setrval 35 let. Vyučoval převážně matematiku a zeměpis. Zasloužil se o vznik Zeměpisné společnosti a patří mezi deset zakladatelů Ústředního spolku českých profesorů. Na odpočinek odešel v roce 1905. Do pozdních let pěstoval turistiku. Procestoval pěšky Čechy, rakouské země, Německo, Švýcarsko a Francii.   Po Vojtěchu Náprstkovi byl zvolen na období 1888-89 starostou Klubu českých turistů. Vydal Nástěnnou mapu Království českého, Globus zemský (Praha, 1876) a spis O zdánlivém oběhu těles nebeských (Praha, 1877).  Pod jeho vedením vzrostl počet členů Klubu turistů a brzy poté byla i zřízena rozhledna na Petříně. O astronomii se prof. Zdeněk zajímal od mládí, četl astronomické spisy, jimiž naplnil svou knihovnu. Přes dvacet let se přátelil s prof. Vojtěchem Šafaříkem. Podle soukromého dopisu z 15. února 1917 pobýval

„u Šafaříků alespoň jednou týdně vždy několik hodin večerních a v rozmluvách s ním a jeho chotí mnoho vzácného poučení získal.”   

Podle K. Pokorného je ve stejném dopise zmínka o tom, že již Vojtěch Šafařík zamýšlel založit českou astronomickou společnost, ale přitom se obával malého počtu zájemců a nedostatku hmotných prostředků (viz [6]).  

Druhý předseda Společnosti JUDr. Kazimír Pokorný (1867-1926) se narodil v Kutné Hoře. Studoval na gymnáziu v Pelhřimově a Jindřichově Hradci. Pak se věnoval studiu práv. V roce 1887 nastoupil na soudní praxi. Později na doporučení Antonína Randy (přední osobnosti naší právní vědy ve druhé polovině 19. stol. a zetě profesora vyšší matematiky na pražské univerzitě Jakuba Filipa Kulika) přijal místo u Buštěhradské dráhy, jejíž správa byla německá. Podle prof. Nušla: „Setrval na této nevlídné stráži, věren svém národu“.   Po vzniku Českoslovenké republiky se stal ředitelem této dráhy.

Již roku 1902 si zakoupil menší dalekohled od Leo Brennera. Pozoroval a zaznamenával sluneční skvrny. Zařídil si i malou meteorologickou stanici. Toužil po vlastní hvězdárně. Patřil pak mezi několik zakladatelů České společnosti astronomické. Byl činný ve výboru, několik let byl jejím místopředsedou a jejím druhým předsedou. Svým nadšením získal mnoho dalších členů. Navázal kontakty s francouzskou astronomickou společností. Dožil se 63 let (viz [5]).

© 2012, Alena Šolcová