Vznik sekcí

Vznik sekcí

Početní sekce byla však ustavena jako jedna z posledních, které v prvních třiceti letech Společnosti pracovaly(Viz odkaz Život astronomů – výpočty). Už krátce po vzniku Společnosti činní členové zakládali specializované pracovní skupiny – sekce (podrobněji viz [2], [9]). Brzy vznikla Sekce pro pozorování Slunce při Č.A.S. Členové sekce se věnovali statistickému zpracování dat z pozorování slunečních skvrn, které odesílali do Curychu.  V roce 1927 vznikla Sekce pro pozorování meteoritů [sic]. Vedl ji Vladimír Guth, později profesor Karlovy Univerzity.  Soustředil se na pozorování meteoritských rojů. Věnoval se také studiu jiných jevů, např. opozice Marsu  [ŘH 6 (1925),  40-44]. V roce 1928 byla založena Fotografická sekce a v roce 1935 vznikla Sekce časová. V roce 1941 byli členové zváni do Měsíční sekce.

Sekci pozorovatelů hvězd měnlivých od 1924 postupně vedli  B. Hacar, R. Rajchl, Z. Kopal, V. Vand.  Kopalův  a Vandův Atlas proměnných hvězd (Atlas d’étoiles variables, I), 1934 měl pozoruhodný úspěch v cizině v kruzích amatérů i mezi odborníky. Proto ve Zprávách Společnosti můžeme krátce po jeho vydání číst: 

 „Prosíme členy Astronomické společnosti, kteří Atlas vlastní a nutně jej nepotřebují, zda by laskavě svůj exemplář neprodali zpět“.  

Zajímala se totiž o něj Univerzitní hvězdárna v Berlíně, Yerkes Observatory a další  [ŘH 6 (1935), 118].

Vladimír Vand pak vydal Malý atlas proměnných hvězd ve spolupráci s členy Klubu mládeže Č.A.S. Uvádí tuto praktickou pomůcku takto: Na 16 mapkách je asi 22 proměnných hvězd. Mapky jsou užitečné při pozorování  pouhým okem nebo divadelním kukátkem. Byl vydán v prosinci 1934.  Ještě v roce 1939 vybízel Vand  Pozorujte proměnné hvězdy  na stránkách  Říše hvězd  ŘH [20 (1939), 86-87], ale to už naši zemi musel opustit společně s Antonínem Svobodou, později známým konstruktérem počítače.

© 2012, Alena Šolcová