Vznik sekcí
Početní sekce byla však ustavena jako jedna z posledních, které v prvních třiceti letech Společnosti pracovaly(Viz odkaz Život astronomů – výpočty). Už krátce po vzniku Společnosti činní členové zakládali specializované pracovní skupiny – sekce (podrobněji viz [2], [9]). Brzy vznikla Sekce pro pozorování Slunce při Č.A.S. Členové sekce se věnovali statistickému zpracování dat z pozorování slunečních skvrn, které odesílali do Curychu. V roce 1927 vznikla Sekce pro pozorování meteoritů [sic]. Vedl ji Vladimír Guth, později profesor Karlovy Univerzity. Soustředil se na pozorování meteoritských rojů. Věnoval se také studiu jiných jevů, např. opozice Marsu [ŘH 6 (1925), 40-44]. V roce 1928 byla založena Fotografická sekce a v roce 1935 vznikla Sekce časová. V roce 1941 byli členové zváni do Měsíční sekce.
Sekci pozorovatelů hvězd měnlivých od 1924 postupně vedli B. Hacar, R. Rajchl, Z. Kopal, V. Vand. Kopalův a Vandův Atlas proměnných hvězd (Atlas d’étoiles variables, I), 1934 měl pozoruhodný úspěch v cizině v kruzích amatérů i mezi odborníky. Proto ve Zprávách Společnosti můžeme krátce po jeho vydání číst:
„Prosíme členy Astronomické společnosti, kteří Atlas vlastní a nutně jej nepotřebují, zda by laskavě svůj exemplář neprodali zpět“.
Zajímala se totiž o něj Univerzitní hvězdárna v Berlíně, Yerkes Observatory a další [ŘH 6 (1935), 118].
Vladimír Vand pak vydal Malý atlas proměnných hvězd ve spolupráci s členy Klubu mládeže Č.A.S. Uvádí tuto praktickou pomůcku takto: Na 16 mapkách je asi 22 proměnných hvězd. Mapky jsou užitečné při pozorování pouhým okem nebo divadelním kukátkem. Byl vydán v prosinci 1934. Ještě v roce 1939 vybízel Vand Pozorujte proměnné hvězdy na stránkách Říše hvězd ŘH [20 (1939), 86-87], ale to už naši zemi musel opustit společně s Antonínem Svobodou, později známým konstruktérem počítače.
© 2012, Alena Šolcová